Patrně jediný způsob, jak si zachovat zdraví, je jíst, co ti nechutná, pít, co se ti oškliví, a dělat co se ti nechce.   (Mark Twain)

  Cizorodé látky a co nám také škodí...
Acidobazická (ne)rovnováha Cizorodé látky Patogenní organismy Strava Emoce  
 
 

Hliník (Aluminium)

je velmi lehký kov bělavě šedé barvy, velmi dobrý vodič. Díky velké reaktivitě hliníku se v přírodě setkáváme prakticky pouze s jeho sloučeninami.

Hliník je třetím nejvíce zastoupeným prvkem v zemské kůře. Hliník se prakticky nevyskytuje téměř jako jediný z prvků I.–III. základní skupiny prvků periodické soustavy v žádné živé tkáni, ať již rostlinné nebo živočišné, navzdory jeho značnému zastoupení v zemské kůře. Světová zdravotnická organizace (WHO), uvádí existenci spojení mezi vystavením působení hliníku a Alzheimerovou chorobou. Vyšší frekvence používání antiperspirantů odpovídá vyšším rizikům vzniku Alzheimerovy choroby. Podle provedených výzkumů byly zjištěny nadměrné koncentrace hliníku v mozku lidí s Alzheimerovou chorobou. (zdroj Wikipedie).

 
Zcela zásadní video k pochopení toho, o čem je tu řeč ...

Prof. Christopher Exley, toxikolog, odborník na hliník, vedoucí Výzkumného ústavu pro bioanorganickou chemii na britské univerzitě Keele se 30 let zabývá zkoumáním vlastností hliníku. Začátkem roku 1980 začal zkoumat vliv kyselých děšťů na ryby. Přitom narazil na hliník a jeho toxické vlastnosti. Voda za normálních okolností neobsahuje hliník. Christopher Exley zjistil, že kyselina v dešťové vodě uvolňuje z půdy drobné částečky hliníku a to stačilo na usmrcení ryb. Zjistil, že ionty hliníku napadají žábry ryb a narušují jejich funkci. Ryby se udusí. To bylo podnětem k tomu, aby započal zkoumat vliv hliníku na lidský organismu. Ale výzkumy hliníku byly zastavené, proto víme velmi málo o působení hliníku na lidský organismus. Výzkumy jsou znemožněny hlavně nepřímo, pro masívní propagandu hliníkového průmyslu, který zatím dokázal s velkým úspěchem všechny přesvědčit o tom, že hliník není potřeba zkoumat a proto není  potřeba na jeho výzkum dávat peníze.

Na vídeňské univerzitě zkoumají vznik alergií. Aby vyzkoušeli různé terapie a léčby, potřebují  nasimulovat choroby. Už dlouho je známo, že hliník se výborně hodí na to, aby pokusným zvířatům vyvolal alergii na cokoliv. Od alergie na potraviny až po astma. Hliník dokáže cíleně senzibilovat imunitní systém na látku podávanou společně s ním.

Herwig Holzer na lékařské univerzitě v Grazi dlouho vedl oddělení pro choroby ledvin. V 70 letech zaznamenali zvýšený počet pacientů s těžkými neurologickými potížemi, poruchy řeči, poruchy motoriky, a většinou u mladých lidí vznikly příznaky podobné Alzheimerové nemoci. Našli příčinu těchto potíží. Byl to nový lék, který se svým složením podobal lékům na pálení žáhy. I po vysazení léku s hydroxidem hlinitým se neurologické potíže nelepšily, problém byl v tom, že hliník už byl v mozku.

Romain Gherardi, Univerzita Paris –Est, vedoucí oddělení pro neurosvalová onemocnění se střetl s novým fenoménem, který postihoval stále více lidí. Jedná se o chronickou únavu a silnou chronickou bolest svalů, poruchy paměti a koncentrace. Po provedeném odběru tkáně, se v zaníceném svalu našel velký počet makrofágů, buněk, které mají v imunitním systému funkci požíračů. Jednalo se o nové onemocnění svalů, které doposud nebylo nikde popsáno. Tuto nemoc nazvali „makrofágový zánět svalů“. Problém byl v tom, že tyto makrofágy byly plné hliníku. Hliník se přidává do vakcín pro zvýšení jejich účinnosti. Nikdo neví jak hliník zvyšuje účinnost a co se s hliníkem v těle děje. Ve vakcínách se používá od roku 1927. Doposud se myslelo, že se hliník vyloučí močí, nicméně nové nálezy ukazují, že to není pravda. U části lidí zůstává hliník uzavřen ve fagocytech imunitní soustavy a nikdy se nevyloučí. Stávají se nesmrtelnými a rozšíří hliník po celém organismu. Romain Gherardi a jeho tým zkoumal, jak se  v těle chovají  částice hliníku po injekčním podání a rok po té je našli dokonce i v mozku. Zjistili, že částice hliníku jsou ze svalů transportovány do lymfatického systému, potom několik měsíců kolují v těle a postupně se dostanou do centrálního nervového systému.

Rozhovor s Bertem Ehgartnerem, autorem knihy „Malé špinavé tajemství – Spis hliník“ i výše uvedeného dokumentu.
Dobrá účinná vakcína vytváří v těle protilátky. Až začátkem roku 2000 se objevily práce o tom, co dělá hliník ve vakcínách. Jistý je fakt, že pokud hliník ve vakcíně není, očkování nefunguje, nevznikají žádné protilátky. Vakcína obsahuje inaktivované části baktérií, tzv. povrchové antigeny. Když je podáte zdravému imunitnímu systému, ten je zneškodní. Imunitní systém dobře rozpozná, co je nebezpečné a co ne. A proto je zde hliník, aby podnítil imunitní systém k reakci. Jsou na to zpracované studie, zabýval se tím také prof. Christhoper Exley, z univerzity Keele. Podrobně popsal průběh procesu: hliník se vstříkne do svalu, tam neuvěřitelným způsobem zdevastuje tkáně, poškodí obrovské množství buněk. Tyto umírající buňky vyšlou signál imunitnímu systému. Na místo činu přijdou miliony imunitních buněk. Imunitní systém hledá viníka, problém je v tom, že imunitní systém nezná hliník. Po dobu evoluce, žádný organismus nepřišel s hliníkem do styku. Imunitní systém nedokáže zneškodnit hliník. Hliník způsobí v organismu všeobecnou mobilizaci, a protože imunitní systém ho nepozná, najde si něco jiného, co by mohlo být na vině. Hliník v podstatě podsune imunitnímu systému podezřelého, kterého označí za vinného z devastace tkáně, kterou však způsobil sám. Imunitní systém vše co najde na místě činu začne považovat za pachatele, a tak se inaktivovaným bakteriím ve vakcíně podaří vyvolat imunitní reakci. Ukázalo se, že pokud hliník podáte myši společně s oříšky, myš se stane alergická na oříšky. To znamená, že imunitní systém zvířat, lze pomocí hliníku alergizovat proti čemukoliv. A stejně lze tvrdit, že očkování je v podstatě princip vyvolání alergie. Pokud je např. sezona březového pylu, necháme se v tuto dobu očkovat proti klíšťatům, máme tu smůlu, že okolo nás lítá pyl, imunitní systém se nám senzibiluje proti březovému pylu a budeme mít parádní sennou rýmu.

V květnu 2012 se odborný svět setkává ve španělské Granadě, na světovém kongresu pro autoimunitní onemocnění. Poprvé se důležitá část konference věnuje způsobu účinkování pomocných látek s obsahem hliníku. Zaznělo zde, že hliník je nervový jed, oslabuje paměť, vnímání a ovládání těla. Částečky hliníku pronikají do mozku. Jeden ze závěrů této konference zní: výrobce vakcín mají v budoucnu investovat do vývoje alternativ bez obsahu hliníku.

Kde všude se hliník vyskytuje?

V kosmetice - uzavírá póry pokožky,  podporuje tvorbu emulzí a reguluje na míru vlastnosti krémů a mlék, v deodorantech (zkoumá se spojitost mezi  nárůstem rakovin prsu a hliníkem),  hliníkovou  fólii najdeme v obalech od jogurtů, mléka, léků, v čaji, cigaretách i v mateřském mléce. Ionty hliníku v tabletách proti pálení žáhy reagují s žaludeční kyselinou a posouvají nízkou hodnotu pH do neutrální hodnoty. Čajové rostliny dokážou pohltit velké množství hliníku. S pitím hlavně černého čaje zřejmě přijímáme i hliník.

 

Rtuť

Rtuť, chemická značka Hg, lat. Hydrargyrum je těžký, toxický kovový prvek. Slouží jako součást slitin (amalgámů) a jako náplň různých přístrojů (teploměry, barometry). Je jediným z kovových prvků, který je za normálních podmínek kapalný. Rtuť se rovněž řadí mezi velice toxické látky.

Nejvýznamnější uplatnění v praxi má rtuť ve formě svých slitin s jinými kovy – amalgámy. Ochotně je vytváří s Au, Ag, Cu, Zn, Cd, Na, naopak s železnými kovy jako jsou Fe, Ni a Co nevznikají vůbec.

V běžném životě se nejčastěji setkáme s amalgámy dentálními, používanými v zubním lékařství jako velmi odolná výplň zubu po odstranění zubního kazu. V současné době se používají amalgámy, které vzniknou smísením rtuti se slitinou stříbra, mědi a cínu. Poměr posledních tří prvků se liší podle jednotlivých výrobců a obchodních značek, ale obvykle je výsledný amalgám tvořen přibližně stejným váhovým množstvím rtuti jako sumy zbývajících kovových prvků.

Stopové množství organické sloučeniny rtuti (thimerosal) obsahují vakcíny proti některým bakteriálním a virovým onemocněním (proti hepatitidě typu B, menigitidě, tetanu, dětské obrně apod.) Některé studie spojují použití rtutí ve vakcínách pro děti s rostoucím výskytem autismu.

 
Působení rtuti na mozkové neurony -Univerzita v Calgary, Lékařská fakulta - Katedra fyziologie a biofyziky

Rtuť patří mezi prvky, jejichž vliv na zdravotní stav lidského organismu je jednoznačně negativní. Je kumulativním jedem, stejně jako podobně se chovající kadmium. Z organismu se vylučuje jen velmi pozvolna a obtížně, jeho většina se přitom koncentruje především v ledvinách a v menší míře i v játrech a slezině. Bylo prokázáno, že rtuť může v ledvinách setrvat až desítky let. Právě ty jsou při chronické otravě rtutí nejvíce ohroženy.

Projevy chronické otravy bývají často nespecifické – od studených končetin, vypadávání vlasů, přes zažívací poruchy, různé neurologické a psychické potíže až po závažné stavy jako např. chudokrevnost, léčbě odporující chronická candidóza, revmatické choroby či onemocnění ledvin

Do organismu se rtuť dostává především dvěma cestami – v potravě a dýcháním. Z potravin jsou rizikovým faktorem především vnitřnosti (játra, ledviny) nebo ryby, které byly kontaminovány rtutí při svém růstu. Rizikové mohou být i zemědělské plodiny, pěstované na půdě zamořené rtuťnatými sloučeninami ať již z průmyslových zdrojů nebo nevhodně použitými přípravky k hubení zemědělských škůdců

Elementární rtuť je zdraví člověka nebezpečná zejména v případě vdechování jejích par. Páry elementární rtuti totiž snadno pronikají do nervové soustavy za hematoencefalickou bariéru díky své rozpustnosti v tucích.

Sporná je otázka dlouhodobého působení amalgámových zubních plomb, které někteří lékaři považují za zcela neškodné, jiní upozorňují na glomerulopatie a autoimunitní onemocnění, které byly ve vztahu k expozici rtuti popsány. Popisované hypersenzitivní reakce na rtuť se vyznačují celkovými příznaky, vyrážkou na tváři, na krku a v místech ohybu končetin (flexní rýhy) končetin několik hodin po kontaktu. Zaznamenáno bylo i nespecifické poškození v ústech zvané lichen ruber planus. Problematický je však především osud rtuti, která se uvolňuje do atmosféry při zpopelňování těchto osob v krematoriích, což je stále častější způsob pohřbu. Evropané mají v ústech více než 1100 tun rtuti a každý rok končí jen v zemích EU asi 30 tun rtuti ze zubních amalgámů v půdě, 24 tun ve vodě a 23 tun v ovzduší.

Nejtoxičtější je rtuť ve formě organosloučenin (metylrtuť). V této podobě se nachází v rybách a organismus je schopen ji přijmout téměř ze sta procent. Rtuť patří k nejjedovatějším prvkům. Způsobuje neurologické poruchy, poruchy vidění, svalovou slabost, únavu, snižuje reprodukční schopnosti, prochází placentou a způsobuje psychomotorické poškození plodu. (zdroj Wikipedie)

 

Zajímavé odkazy:

Očkovací skandál Soud potichu potvrdil autismus z MMR vakcíny

Vědci se mýlili, zabijákem srdce jsou cukry, ne tuky

Exkluzivní a šokující rozhovor s bývalým ředitelem farmaceutické firmy o tom, jak se chovají k lidem

Kyselost světového oceánu se prudce zvyšuje, měkkýši mají namále

Ignác Filip Semmelweis (1818 -1865) - Smrtící nákaza  Časopis  AVICENNA Company